Co je vlastně nej ?..

Pondělí v 22:18
Nejsem člověk který by kráčel pořád dopředu..pálil mosty..a neohlížel se zpáky..Naopak..jsem " patlal".Proč ? pořád se přehrabuju ve vzpomínkách..at v těch hezkých..nebo bolestných..které i ted po létech jitří rány..Když přemýšlím o svých nejhorších..tak nevím...každý se v daném okamžiku stává ten nejhorší...máte nemocné dítě..jste nemocný sám..zemře vám maminka..krátce po ní tatínek..a aby bolesti nebylo málo...ještě i manžel..jste na kolenou..myslíte si...že se nikdy už " neodlepíte" ode dna..ale musíte...člověk vydrží hodně...!!! Máte ještě další ..kteří vás potřebují..a kvůli nim stojí za to se zvednout a fungovat dál...A tak si říkám...nikdy není tak špatně...aby nemohlo být ještě hůř..ale doufám...a chci věřit...že já už jsem si "svých 10 nejhorších" vybrala..a bude jen dobře...
 

Svoboda

11. září 2018 v 11:59
Dnešní..děti..a né jen děti...ale hlavně dospělí...mají neomezené možnosti které doba ve které žijeme...dává skoro vše co jiné generace neměli..Je to samozřejmě pozitivum..!!Koupit se dá úplně všechno..bez jakého koliv problému..pokud nám to finance dovolí..Děti mají od narození luxusní kočárky..potom hračky o kterých se nám ani nesnilo.Telefony nejnovějších značek...a tak dospíváme...prožíváme..lásky zklamaní...zakládáme rodiny..Člověk není žádný "puritán " aby odsuzoval věkové rozdíli..kdy ženy rodí v "babičkovském " věku..muži si berou ženy o dvě až tři generace mladší..Jen čím dál víc vnímám to...že se zakládají rodiny..a rodiče spolu žijí jen " na psí " knížku...samozřejmně každého věc...ale tím pádem to mají snazší..z tohoto svazku..kdykoliv odejít..jako by se báli zodpovědnosti...Rodiče a prarodiče neměli na růžích ustláno...a přes to všechno spolu vydrželi celý život..dnes se nepohodnou..zbalí si tašku..rozdělí dítě maximálně do střídavé péče..a je po spolužití...a kde je "zodpovědnost " že dítě by chtělo mít aspon jeden základní domov ?

Zbožné přání......

3. září 2018 v 14:07
Každý žijeme ten svůj život...co jeho běh přináší...Máme stěstí...radosti...starosti...i trápení..Každý tak jak je mu předurčeno...nebo jak tomu sám napomáhá...I já žila celkem pohodový...a s odstupem doby si vlastně uvědomuji ..že štastný život...Neměla jsem jen "na růžích ustláno"....ale kdo dneska má...Netoužila jsem po obrovkém domu..autě...karieře...ani cestování ve " velkém stylu"..Byla jsem spokojená s tím co jsem měla...pohodu děti rodinu..Ale byla jsem hodně mladá...a brala to jako samozřejmost...a obyčejnost života..všechno mělo svůj řád...až do doby..kdy se objevila "ona"..nebyla to milenka..ani hráčská vášen...Byla mnohem zákeřnější..!!! byla to nemoc...vážná nemoc...Jako zdravotník...jsem věděla...že je to zlé....moc zlé...ale nechceš uvěřit...to co o tom víš..a znáš prognozy..tak si říkáš...že se někdo spletl...že se stane zázrak...vídáš ho každý den...nevidíš...že by mu nemoc ubírala síli..humor...zájem o děti..nebo svět kolem něho...Bojíš se..pozoruješ ho....ale pořád...tisíckrát za den si opakuješ " to bude dobrý"...určitě!! to musí být dobrý...!! Žiješ v obrovském strachu...ale pomalu začínáš věřit tomu..co si nalháváš..." bude to dobrý"...a v okamžimku..kdy to nejméně čekáš..přijde..to čeho se nejvíc bojíš...krutá pravda...prohra...prázdno..konec...Nikdy už si nebudu nic nalhávat...né..nebylo to dobrý..prohráli jsme..ten nerovnocený boj...který byl vlastně prohrou už na semém začátku....!!jen já jsem si znažila namluvit..a vnutit tu myšlenku i ostatním že to " bude dobrý"
 


Má to své kouzlo

27. srpna 2018 v 9:59
Někdy si připadám jak " jiný " druh...Nelovím chlapy.ani jinou zvěřSmějící se..páni prominou..myslím to obrazně...Smějící se..Velmi často lovím ve vzpomínkách..což má pro mě určité kouzlo...vzpomínky na dětství mládí...první lásky..když byli děti malé...drobné radosti ale i boleti..Myslím že tohle má občas každý...Ale já mám jinou vášen...a to pro věci z druhé ruky...Je to divné..když jsou obchody naplněné až k prasknutí..krásným zbožím..a řetězce se předhánějí " výhodnými " lákavými slevami...Samozřejmě že nežiju v době kamenné..a když doslouží spotřebič...tak jinou možnost nemám..než zakoupit nový..což bohužel v dnešní době bývá velmi často..protože výrobky ..co si nalhávat...nevydrží mnoho...Nejsem z toho nadšená...ale tak to bohužel funguje..!!Plačící..Takže si dělám radůstky v podobě " bleších " trhů..kde se dá sehnat...a "ulovit " opravdu všechno..při troše štěstí...od elektroniky..spotřebního zboží...až po oblečení...Je to neskutečný adrenalin..jít se jen tak projít..bez cíle...pokochat...a při tom narazit na krásný obrázek...hodiny....sošky..gril..i úžasné hračky pro děti...co by v obchodě stálo určitě " majlant"..Mám z toho vždy velikou radost...i když by někdo mohl namítat..že jsem " lovec veteše.." opak je pravdou..nekupuju za každou cenu...ale jen to..co je opravdu pěkné...a vím...že mě to bude dělat ještě dlouhou dobu radost...Z takových "úlovků " se opravdu raduju...!!

Radosti všedních dní

21. srpna 2018 v 9:29
Rychlost žití a " výdobytky " moderní doby..nás občas nutí ..a hlavně svádí ..ke kupení věcí co zrovna v dané situaci nám dělají tak zvanou radost...nebo nutnost výhodné koupě...či radost dětičkám které jsou ovlivněni skvělou reklamou...A tak vesele hromadíme zbytečnosti..at už oblečení ve slevách...úžasné přípravky..které jsou " naprosto dokonalé"..at už úžasně omlazující..nebo práci za nás vykonávající prostředky..a preparáty...Nejhorší jsou však lákadla pro děti..nesmyslné figurky ve vajíčkách..plyšáci za body v supermarketech..a jiné " skvělé věci" bez kterých dnešní děti nemohou absolutně fungovat..A tak máme..byty plné zbytečností.." pracholapú" a dalších nesmyslů..které dítě nutně momentálně potřebuje...Kde je kouzlo odpoledních procházek přírodou..nebo jen obyčejné popovídání si....Reklama je mocná...a tak dnešní nástrahy..kupování nesmyslných zbytečností je opravdu obrovská....!!!

Doplněk interiéru

18. srpna 2018 v 9:35
Vzpomínám na své dětství..a moc ráda..Vensnice..žádné "výdobytky" moderní doby.Přesto krásná doba..a úžasné vzpomínky.Televizy měl málo kdo..a také k čemu..Po večerech se lidé scházeli na návsi..byli zde dvě malé hospůdky..obchůdek ..kde se dalo koupit úplně všechno...a mělo to své kouzlo a neopakovatelnou vůní a atmosféru...Do nejblizšího města jezdili lidé na kole..Domky nikdo nezamykal..maximálně tehdy..když odcházeli lide pracovat na pole...ale většinou byl klíč pod rohožkou u vchodu..kdyby soused..nebo někdo z rodiny něco potřeboval..Lidé si věřili..pomáhali si..měli k sobě blízko...My jako děti trávili celé dny venku..kromně..doby..kdy jsme museli vypomáhat v domácnosti..Moje děti nazývají tuhle dobu " pravěk "Ano byla to doba technicky zaostalá..ale my jse v tom žili a nám se to líbilo...Ted již kolikrát vesnice zastíní město..luxusní domy..u každého domu minimálně dvě auta..obrovský bazén už je skoro nutností..!! na střechách solární panely..alarm na hlídání objektu..uvnitř..v každé mítnosti..velká plasmová televize..Pohádka ? omyl..když už se dá na něco koukat..tak jsou většinou majitelé tak unaveni..že na to nemají čas...a děti..? od batolete tráví čas s telefonem v ruce hned po probuzení..Kam se podělo to " beztelevizní" kouzlo ? pokrok..ten nezastavíš...!!..ale někdy..by člověk rád vyměnil televizy..za chvilky popovídáním s člověkem..který..připomínal " babičku" v televizním filmu..ne jen že připomínal..takové babičky opravdu byli......Ted máme televize..ale mnohdy opravdu jen jako "decor" interieru....!!!

" Pro každého jiný pojem"

13. května 2018 v 21:21
Mnoho " štastlivců" vnímá pohodu ve vysokém pracovním postu..nebo v oslnivém obydlí..neméně i v posledním novém modelu " velkého bouráku "Nejsem člověk který by opovrhoval..hmotnými statky...naopak..tvrdím...že s penězi se lépe žije...to každopádně !!Ale..v tom mám své ale..když vás potká pár životních bolestí..a kotrmelců...tak vše rázem přehodnotíte..!! Zemřou vám během krátké doby tři nejmilejší lidé...máte nemocné dítě...které nade vše milujete...a pomoct mu nemůžete..Plačící..všechno by jste rázem dali i obětovali..Není to poza..ale fakt..Pro mně je obrovské štěstí zdraví..a mít okolo sebe Ty..co mám ráda...a oni mají rády mně..!!!

"častý strach"

22. ledna 2018 v 20:16
Radosti života jsou krásné.Každý den jinak barevný..jiné neopakovatelné zážitky..To má každý moc rád..Ani já nejsem výjimkou..Radovala jsem se ze svých úspěchů..úspěchů svých dětí...ted už i těch nejmenších dětiček..Jen od útlého mládí někde v koutku mé duše je usídlený strach...Pořád jsem od své maminky slýchala..dávej na sebe pozor...nehazarduj...Myslela to se mnou moc dobře..ale přesně tohle ted předávám já..pořád se něčeho bojím...někdy se bojím i sama sebe..že na to myslím tak často...že svým strachem občas něco přivolávám...Někde se něco přihodí...a já okamžitě sleduji jestli zrovna v tom okamžiku není někdo z mých blízkých....v inkriminovaném pásmu..Vím..že tak to má asi hodně z nás...ale u mně už to občas hraničí s paranoidním stavem...i když se snažím pořád dokola říkat " čeho se bojíš "

"SMÍŘENÍ"

28. listopadu 2017 v 21:44
Chtěla jsem být dobrou dcerou...milující manželkou..hodnou chápající matkou..své rodiče jsem měla velmi ráda..i když to asi nebylo se mnou jednoznačně jen léhké...manželkou až na malé vyjímky jsem byla také vcelku dobrou..ale ten kdo by to mohl zpětně posoudit..už mě to nikdy neřekne...odešel tam..odkud se už nejde nikdy vrátit..Matkou jsem na plný plyn..jako každá milující matka své děti...Jen ted jdu nějak proti času..a všem rozumem chápajícím skutečnosten...Žiju bez nadsázky prázdný život...bez lásky..úcty a pokory...a tolik bych si přála žít poklidný veselý život..a ne být jen něčí hospodyně..která musí bez odporu vykonávat...ful servis...a mlčet a snášet náladovosti a zlobu " pána tvorstva."..občas ve mně něco v podvědomí křičí " Chci víc..než být služka..a hromosvod " někoho..kdo za to vůbec nestojí....!!!!

VZPOMÍNKY

8. listopadu 2017 v 8:53
Je spousta věcí v životě člověka..at hezkých..nebo těch bolestných..které by jsme ze svého života nejraději vytěsnili.Mnoho moudrých říká..že člověk by měl jít do předu..a neohlížet se zpátky! Já to mám však jinak.Vím..že to není moc dobrá volba.Žiju přítomností..raduji se z hezkých dnů..úspěchů svých..i mých dětí..Ale přesto mě to nedá nezavzpomínat na dobu minulou..která pro mně byla také dobou štěstí a pohody.Byli to moji rodiče..a můj manžel...kteří mě dávali pocit klidu..a štěstí...Bohužel už tu nejsou se mnou..nenávratně odešli...Ale v mém srdci..a a ve vzpomínkách..budou " Navždy" se mnou.Jen mě občas zamrzí..že se s nimi nemůžu podělit o radost..i bolest..kterou prožívám...Ale tak to bohužel chodí...to je život....

Kam dál