Březen 2017

"Být ohnivzdorný"

29. března 2017 v 9:12
..Žádný jedinec..snad ani dítě v útlém věku..se neobejde bez malinkých šrámů a karambolů..!! Máme svá tajemství pády a vzestupy..Radosti bolesti..krásné i pochmurné dny..Někdy nás něco zasáhne silou blesku..a my to musíme zvládnout.. nebo se nechat srazit na kolena..!!! Záleží na vnitřní síle člověka..Nikdo a nic.. to za nás nevyřeší a neudělá..!! A tak padáme a zase se zvedáme..procházíme pomyslnou " zkouškou ohněm" ..ale nevzdáváme to..!!! vždy se najde něco..pro co ..stojí být za to tak trochu " ohnivzdorní"..Horší je když člověk už nemá moc sil a nechá se raději sežehnout..než aby bojoval..!!!

"Velký obdiv"

21. března 2017 v 8:50
Dnešní moderní...přetechnizovaná doba je úžasná v tom , že dokážete i nemožné , pokud máte větší ambice a cíle ! Ničemu ..ani nikomu se meze nekladou . Záleží , na každém..jakou má ctižádost..Lidí ...kteří dokázali něco svou pílí a skromností si velice vážím! Ale jsou věci..které ve mně vyvolávají velký obdiv..a k těm opravdu vzhlížím s úctou..!! Dokázat opustit zaměstnání..svoje plány..ideály..a obětovat svůj veškerý volný čas svým blízkým..at už svým stárnoucím rodičům..nebo nemocnému dítěti...vyžaduje mnoho sil..a podle mně.. né každý.. by to dokázal!! A těchto lidí já si nesmírně vážím..a pomyslně smekám...kdo by se dokázal vzdát všeho pro druhé..které má opravdu rád..!!!

" Obrovská bolest"

13. března 2017 v 18:27
Mám ráda malé radosti , každý den , který přinese něco nového radostného.Ale i takové překážkové , kdy člověk musí řešit i nepříjemné věci a je rád a pyšný , na to , že to zvládl..Od dětsví miluji svit slunce , at opravdové , nebo jen pomyslné , kdy jak se říká , že vše je sluncem zalité .Jen doufám , že už nikdy nezažiju to , kdy se pro mně vše zastavilo , ochromilo.A já pocítila nepopsatelnou bolest!!! z které se nešlo vyplakat , ani vykřičet!!! Máte pocit , že se vám zastavilo srdce , že to neudýcháte ..nezvládnete!!! Zmizí všechno kolem vás..nic a nikoho nevnímáte ...jen svoji strašlivou bolest a smutek..."jako by zmizelo a nikdy víc nevyšlo slunce"!!!.Tento pocit jsem zažila třikrát po sobě..! když mě zemřela moje maminka.Plačící..po ní krátce tatínekPlačící..aby..toho nebylo málo, tak je následoval můj manželPlačící...Trvalo dlouho ..než jsem začala vnímat všechno hezké okolo..i to že slunce zase svítí ..jak by mělo...Ale bolest a vzpomínky ve vás stále zůstávají......a nikdy nezapomenete.....

"Rovná cesta"

8. března 2017 v 16:29
Jak hezké by bylo, jít v životě po krásných cestách..rozzářeným sluncemUsmívající se..Ale mít vše pečlivě naprogramované.. uhlazené.. by nebylo asi to nejlepší v životě člověka.Právě ta různobarevnost a nečekané zážitky a pády jsou to..co dělá život životem.Je pravdou..že kolikrát upadneš a zase se musíš zvednout , Tě posílí a nutí jít dál.Ale nesmí být těch pádů moc , aby nedošli síly.. pokračovat dál...!! Daleko horší je.. když někteří jedinci,aniž by je potkal nějaký životní "kotrmelec" ... jdou takzvaně přes mrtvoly.Neštítí se žádné špatnosti , podrazu ,či zákeřnosti! A tady je na místě říct a zeptat se "kam až chceš dokráčet člověče?"...Plačící

"Co přinesl den"

2. března 2017 v 18:40
Mnoho let to mám tak nastavené..že rekapituluji!! Někdo se před spaním zbožně modlí..jiný počítá ovečky..a já rekapituluji..V duchu přemítám co mě a mé blízké v daný den potkalo.Zavzpomínám na ty..které jsem měla ráda a s kterými se bohužel už nikdy nesetkám.Co dobrého , nebo naopak špatného se mě dělo.Smozřejmě přemítám , co mě čeká den následující.A to nastaví i moje usínání.Když mám v hlavě neskonalý zmatek , tak dojde i na počítání ovečekSmějící se..to je potom stádo , které přechází i do nočních hodin.Brala bych nastavení spánku jako budíkaSmějící se.Myšlenky a vzpomínky jsou supr věc , ale někdy krátké vypnutí by nebylo na škodu.Ale vlastně je prima mít v hlavě něco o čem stojí za to přemýšlet ..než vůbec nic..jen prázdno...